Udrž kamennou tvář při čtení šílených vět. Kdo se zasměje, pije – a pokud to nepoloží nikoho z posluchačů, piješ ty
Kamenná tvář je trošku absurdní zkouška sebeovládání. Každý napíše na papírek tu nejšílenější nebo nejtrapnější větu, jakou dokáže vymyslet. Všechny lístky se pak hází do osudí. Hráči se střídají v předčítání a jejich úkolem je udržet naprosto plochý hlas a nulový výraz. Stačí jeden cukající se koutek a už se sahá po sklenici.
Každý hráč dostane papír a tužku. Napíše na ní větu, která je buď totálně absurdní, nebo nečekaně vtipná. Papírky se přeloží a nahází do mísy nebo klobouku uprostřed stolu.
Hráč na řadě si vytáhne náhodný lístek a musí ho přečíst nahlas tak, aby se u toho nesmál.
Pokud se čtenář nebo kdokoli z posluchačů zasměje (stačí i viditelné cuknutí koutkem nebo uchechtnutí), musí se napít.
Pít může i více lidí najednou – pije prostě každý, kdo v daném kole neudržel vážnou tvář.
Pokud je věta přečtena a všichni u stolu (včetně čtenáře) zachovají kamennou tvář, musí se za trest napít samotný čtenář.
Přečtený lístek se vyřadí a ve hře pokračuje další hráč po směru hodinových ručiček.
Hra končí, jakmile dojdou lístky v míse nebo když už se všichni jen nekontrolovaně smějí.
Hráč nesmí větu jen přečíst, ale musí ji přednést jako dramatickou scénu z filmu. Udržet vážnou tvář je v tomto módu téměř nemožné.
Místo házení lístků do společné mísy napíšeš větu přímo na míru konkrétnímu člověku u stolu a podáš mu ji. Tvým cílem je napsat něco, co ho zaručeně odbourá.
Hoď mincí na krabici od pizzy — přistane na prázdném místě a napíšeš pravidlo, přistane na kroužku a plníš ho.
Někdo položí otázku 'Kdo nejspíš...' a na tři všichni ukážou prstem. Kolik prstů na tebe míří, tolikrát se napiješ.